Po Botanické zahradě jsem se tentokrát vydala s mamkou a Adámkem v kočárku do Průhonic. Průhonický zámek a park jsou součástí UNESCO a Národní kulturní památkou. Na mateřské dovolené si mohu “dovolit” jít na výlet ve všední den. A užít tak místa s méně lidmi než o víkendu. V doprovodu dalších rodičů s miminky a důchodců. Cestování pražskou MHD s kočárkem popisuji detailněji v jiném článku.
Jak se dostat do Průhonického parku
MHD metrem C na stanici Opatov, která je jedna z mála bez výtahu. Takže buď ve dvou nebo si říct na schodech o pomoc. Autobusy do Průhonic jezdí co 15 min a každý druhý je bezbariérový. Nicméně zpátky jsme jely tím, co bezbariérový být neměl, a byl. Neřídila bych se tedy značením v jízdním řádu a prostě to zkusila. Cesta trvá čtvrt hodky a jste tam. U parku je placené parkoviště, pokud chcete jet autem.
Průhonický park s kočárkem
Před rokem jsme tam v rámci dobrovolnictví byli s vozíčkáři, a tak jsem věděla, že kočárek až na ten Opatov nebude problém. Vstupné 100 Kč, kočárek zdarma. Rozhodly jsme se jít hlavní 5 km dlouhý okruh. Ten je totiž lemovaný rododendrony – je jich v parku na 3 000! A zrovna kvetly. Být fotografkou, tak sem beru své “objekty” na focení.
Park je to ale veliký, můžete si tam střihnout i 15 km okruh, takže celodeňák. Všude jsou rozesety lavičky a odpočívat se dá taky na louce. My jsme si s sebou vzaly oběd z Papriky na Vinohradech – sendviče s falafelem. Nicméně polední menu nabízí i zámecká kavárna za ceny kolem 130-140 Kč.
Zámecká kavárna i na oběd
Na nádvoří zámku jsme výlet zakončily kávou a dortem v tamní kavárně Coffee 59 Brunch. Měly jsme štěstí, chytly jsme jeden v mála stolů (kvůli opatření proti šíření koronaviru). V době vaší návštěvy už to bude jednodušší a vnitřní prostory nabízejí sezení taky.
#sbabkoupocesku
Pod tímto hashtagem najdete na Instagramu tipy na výlet nejen po Praze, ale i jejím okolí a celém Česku. Jezdíme nejčastěji ve třech a v roce 2020 s kočárkem nebo nosítkem. Pokud vás ale zajímá zahraničí, mrkněte zde do záložek Blízko (Evropa) a Daleko (Asie, Amerika, Zéland).
Cestovat jsem začala po maturitě v roce 2005, studovala jsem na Novém Zélandu, žila na Maltě, Madeiře, v Bretani a v Portu. Mluvím anglicky, francouzsky, hůř portugalsky a zcela základně čínsky. Cestuji pouze s příručním zavazadlem, dříve přes Couchsurfing, dnes přes Home Exchange. Se dvěma dětmi. Profesí jsem agilní koučka. Věnuji se také divadelní improvizaci.