Do Orlických hor jsme vyrazili na prodloužený víkend i s rodiči a rodinou bráchy. V červnu. A asi z toho bude tradice. Ten rok jsme se ještě podívali do České Kanady nebo Adršpachu – podívejte se na článek s tipy na výlety, kde nebudou davy lidí. Za hranice jsme vyrazili na Korfu, ze kterého jsem napsala článek o tom, jak sbalit miminko k moři.
Našli jsme krásnou chaloupku i s venkovním posezením, trampolínou, minihřištěm na fotbal a hlavně – bazénem. Přímo v Deštném v Orlických horách. U sjezdovky. A nedaleko od baru Dvojka2, kam jsme zašli na pivko a kávu. V Orliclých horách se pije Rampušák. Rampušák je horský duch a ochránce Orlických hor, kterého vymyslel redaktor časopisu Turista v 60. letech. A dnes je to i pivo.
Rozhledna Velká Deštná
První výlet jsme podnikli na na podzim 2019 otevřenou rozhlednu na kopci Velká Deštná. Ta je inspirovaná tamním větrem a deštěm, architektonicky hezky zapadá do prostředí Orlických hor. Cestou jsme potkali několik řopíků a chytli několik klíšťat. S Adámkem v nosítku (na kočárek to nebylo).
Sedloňovský vrch a řopík s výhledem
Další den jsme vyrazili i s kočárkem po naučné stezce Okolím Deštného směr Sedloňovský vrch. Cestou jsme dali oběd z vlastních zásob na neobyčejném řopíku. Na ten se totiž najelo po dřevěné lávce a na lavičce s přístřeškem se nám naskytl parádní výhled do kraje. A zrovna se k nám blížil déšť. Viděli jsme přesně odkud.
Na rozcestí Pod Sedloňovským vrchem jsme to vzali po modré zpátky. Se zastávkou v Šerlišském Mlýně, kde jsme si v restauraci dali evidentně vyhlášený koláč.
Skleněný kostel v Neratově
Do Neratova jsme zajeli na nedělní mši. Tamní kostel Nanebevzetí panny Marie má skleněnou střechu, což je impozantní pohled nejen zvenčí, ale zejména zevnitř. kostel je tak krásně prosvětlený a já si jen říkala, jak asi vypadá v noci při úplňku. V kostele se dá vylézt na věž a na kůr.
Neratov bývalo poutní místo a o jeho obnovu ze zasloužilo Sdružení Neratov. To má na svědomí také Poutní Pivovar Neratov. Ten najdete hned vedle lávky vedoucí do Polska.
Chystáte-li se někam v Česku a rádi nocujete na netradičních místech, tak pro vás mám inspiraci například z naší dovolené v hotelu z bývalé kaple nebo jednopokojového hotelu ve věži. Nebo zkuste brněnský hotel Anybody.
Cestovat jsem začala po maturitě v roce 2005, studovala jsem na Novém Zélandu, žila na Maltě, Madeiře, v Bretani a v Portu. Mluvím anglicky, francouzsky, hůř portugalsky a zcela základně čínsky. Cestuji pouze s příručním zavazadlem, dříve přes Couchsurfing, dnes přes Home Exchange. Se dvěma dětmi. Profesí jsem agilní koučka. Věnuji se také divadelní improvizaci.